Jak na to – Chováme chameleona

Co tedy chameleoni ke svému spokojenému životu potřebují, jaké problémy je nejčastěji trápí a co vše by si měl začínající terarista nejdříve důkladně nastudovat, než se pustí do jejich chovu?

V první řadě bychom si měli uvědomit, v jakém prostředí chameleoni přirozeně žijí. Prostředí a nároky se trochu liší podle konkrétního druhu chameleona, v tomto článku se budeme soustředit zejména na chameleona jemenského, který patří k nejčastěji chovaným druhům.

Chameleon se vyskytuje v pohraniční oblasti Jemenu a Saúdské Arábie. Najdeme ho zejména v suchých náhorních plošinách, ale i ve vyschlých říčních údolích, tzv. vádích. Nejčastěji se zdržuje ve větvích křovisek a stromů. Preferuje teplotní rozpětí od 22 °C do 30 °C, ale jako jeden z mála druhů je schopný tolerovat i menší výkyvy z tohoto optima. Zatímco přes den teplota stoupá k vyšším hodnotám a vzduch je suchý a teplý, přes noc rapidně klesá, vzduch se ochlazuje a k ránu padá rosa, která zvyšuje jeho vlhkost. Na listech se padající rosa sráží v kapky, které stékají k zemi. Tekoucí voda podněcuje chameleony k pití, čímž do sebe dostávají tolik potřebnou vláhu.

Skryti ve větvích, splývající s barvou listů, vydávají se na lov zejména drobného hmyzu, který loví pomocí svého jazyka, který dokážou vystřelit neuvěřitelnou rychlostí. Rychlost se liší podle druhu chameleona, ale u všech je působivá. Pro představu, jazyk dokáže zrychlit z nuly na 100 km/hod během jedné setiny sekundy. V kombinaci s jeho lepivostí nemá lovený hmyz téměř žádnou šanci uniknout, pokud ho chameleon zaměřil přesně.

Snahou chovatele – teraristy by mělo být vytvoření prostředí, které co nejvěrněji připomíná přirozené životní prostředí chameleona. Protože však není možné vytvořit vše úplně identicky, je potřeba počítat také s tím, že některé podmínky musíme upravit dostupným možnostem a nalézt takové alternativy, které chameleonovi umožní prožít život podobně hodnotný, jaký by prožil ve volné přírodě.

Základem je vhodná ubikace. Ubikace by měla být dostatečně prostorná, situovaná zejména na výšku. Pro mladého chameleona by postačila ubikace 60x45x90, ale čím větší, tím lepší. Větší ubikace nám zároveň umožní lépe připravit a umístit rostliny a větve.

Ubikace by měla být nejlépe celosíťová, tzv. flexárium. Díky tomu je umožněn co nejlepší průchod vzduchu a odvětrávání, které je při chovu chameleonů velmi důležité. Pokud není k dispozici flexárium, je možné použít i terárium, které má vytvořen dostatek průduchů, které umožní kvalitní cirkulaci vzduchu. I přes potřebu dobrého odvětrávání je potřeba dávat pozor na to, aby ubikace nebyla umístěna v průvanu.

Dno flexária by mělo zůstat prázdné, popř. na něj umístit terarijní koberec. Koberec je však potřeba zajistit tak, aby se pod něj nemohl dostat hmyz a skrýt se tak před chameleonem. Různé terarijní substráty nejsou vhodné, a to nejen kvůli riziku pozření a následného ucpání střev chameleona. Pro jejich použití hovoří pouze dva důvody, a to možnost jejich navlhčení a následného odparu vody, což nám pomůže zvýšit vlhkost v teráriu, ale té se dá dosáhnout i jiným, vhodnějším způsobem a bez rizika vzniku plísní. Druhým důvodem pro jejich použití je chov samičky chameleona, která si v substrátu vyhrabává noru, do které následně naklade snůšku vajíček. V tomto případě není nutné pokrýt celé dno substrátem, ale nahromadit substrát v jednom či více rozích (aby měla na výběr), do výšky aspoň 15-20 cm a trochu jej udusat, aby byla hromada stabilní. Pokud by samička neměla dostatečné podmínky pro nakladení vajíček, mohla by snůšku zadržovat, což by vedlo k rychlému zhoršení jejího zdravotního stavu a následně až úhynu.

Miska na vodu. Chameleon stojatou vodu v misce nutně nepotřebuje, neboť dává přednost tekoucí vodě a stojatou často nedokáže ani zaznamenat. Ale voda v misce nám v teráriu nebude nijak překážet, může pomoci se zvýšením vlhkosti a být zdrojem pro hmyz, než je chameleonem uloven.

Hlavní a nejdůležitější výbavou terária by měly být rostliny a větve, po nichž se chameleon bude moci pohybovat. Rostliny preferujeme živé, neboť působí přirozeně a pomohou nám s udržením vlhkosti, což umělé rostliny nedokážou. Umělými rostlinami však můžeme doplňkově dotvořit hluchá místa, kam se nám už nepodaří umístit živou rostlinu, popř. chceme ubikaci ještě zpestřit.

Větve rozmístíme tak, aby vyplňovaly většinu prostoru flexária. Směřujeme je jak šikmo, tak především i vodorovně. Ve své podstatě se snažíme vytvořit část koruny stromu nebo křoví.

Osvětlení. Často opomíjené, často chybně zvolené, podceňované. Osvětlení je jedním z nejdůležitějších aspektů při chovu nejen chameleonů, ale i jiných plazů. V zásadě potřebujeme tři zdroje světla a tepla, přičemž jeden zdroj může být přirozeného původu.

Denní světlo – pokud máme flexárium poblíž přirozeného zdroje denního světla, není nutné pořizovat další zdroj, žárovku se spektrem denního světla. Pokud je však flexárium v nedostatečně osvětleném místě (a co si budeme povídat, v uzavřené místnosti nikdy nedosáhneme bez pomoci dodatečných zdrojů stejného osvětlení, jako kdybychom byli venku ve volném prostoru), je lepší pořídit i sekundární zdroj denního světla. Nejčastěji se využívá kombinovaných tepelných žárovek, které poskytují teplo i světlo. Vhodnější jsou však plnospektrální zářivky (T5 nebo T8), které dokážou pokrýt většinu prostoru. Světlo by mělo být dostupné 10-12 hodin denně.

Teplo – nejčastěji využíváme tepelné žárovky. Může se jednat o infražárovky, které vydávají pouze teplo, nebo o kombinované žárovky, které poskytují jak teplo, tak i světlo. Tyto kombinované žárovky bývají využívané nejčastěji. Liší se wattáží, kterou volíme podle potřeby tak, aby byla žárovka schopná poskytnout dostatek tepla, ale zároveň, aby nehrozilo přehřátí. Nevytápíme celou ubikaci na stejnou teplotu, ale snažíme se o vytvoření zón s rozdílnou teplotou tak, aby se zvíře mohlo příjemně ohřát, ale též mělo možnost přejít jinam, kde se může zchladit, nebo kde se bude cítit teplotně komfortně. Pod žárovkou by měla teplota dosahovat až ke 30 °C, ale teplota ve zbytku terária by se měla ideálně pohybovat kolem 23 °C. Přes noc dochází k teplotnímu poklesu k 18-20 °C. Pokud máme v místnosti teplotu ještě nižší, pak využíváme infračervenou žárovku, které poskytne dostatek tepla, ale neruší světlem. Pokud se teplota prostředí pohybuje kolem 22–24 stupňů, pak není ani potřeba „topit“ celý den, tepelnou žárovku můžeme zapnout 2-3 x denně, aby se chameleon prohřál a pak ji opět vypnout. Přehřátí patří k nejčastějším chybám v chovu, často v mylné představě, že chameleon je tropické zvíře.

UVB záření – naprosto nezbytné. Zjednodušeně se dá říct, že za pomoci UVB záření dochází k syntéze vitaminu D v kůži, ale aby byl skutečně aktivní, je zapotřebí ještě mnoha dalších chemických reakcí a jeho účinek se projeví teprve ve spojení s dalšími minerály a vitaminy. Vitamin D napomáhá resorpci vápníku ve střevech, reguluje jeho koncentraci a koncentraci fosforečnanů. Je tak nezbytný při stavbě kosterní soustavy a celkového růstu organismu. Vitamin D též suplementujeme ve stravě, ale pozor na jeho předávkování.

Pro potřeby UVB záření lze využít UVB žárovek, T5 nebo T8 zářivek či metalhalidových výbojek. UVB žárovky jsou asi nejčastěji využívaným zdrojem mezi chovateli začátečníky, a to nejspíše díky své nižší pořizovací ceně a jednoduchosti použití. Z hlediska efektivity a zejména potřeb chameleona je však lepší použít T5 zářivku nebo metalhalidovou výbojku. UVB žárovka totiž nemá potřebný dosah a hrozí nebezpečí, že chameleon nebude mít dostatek záření, což bude mít v důsledku vliv nejen na vývoj kostry, ale i jeho celkový metabolismus.

Při použití osvětlovacích zdrojů je také mít potřeba na paměti, že chameleon musí mít možnost dostat se blízko, aby byl schopný záření využít, ale zároveň ne natolik blízko, aby došlo k jeho popálení (nejen od tepelného, ale i UVB zdroje). V závislosti na síle a typu osvětlení je umisťujeme buď dovnitř terária, nebo nad terárium. V případě umístění uvnitř terária dáváme pozor, aby se pod tepelný zdroj nedostalo do přílišné blízkosti nic, co by mohlo začít hořet, a zejména aby se nedostal příliš blízko samotný chameleon. K jeho ochraně může částečně sloužit i speciální kryt, který žárovku zakryje a ve spodní části je tvořen pletivem, které zabrání zvířeti v průniku až ke zdroji.

Mlhovač, rosicí zařízení. Vzhledem k tomu, že v noci dochází v přirozeném prostředí chameleona k poklesu teploty a zvýšení vlhkosti, musíme podobné podmínky vytvořit i našemu chameleonovi ve flexáriu. Můžeme využít rosicího nebo mlhovacího zařízení, které zapínáme na noc a vlhkost může dosahovat až 100 %. V případě potřeby můžeme využít i ručního rozprašovače. V nabídce jsou i terarijní vodopády nebo tzv. dripping plant, což jsou umělé rostliny s malým bazénkem naplněným vodou. Čerpadlo umístěné v bazénku pohání vodu hadičkou na vrcholek umělé rostliny a následně voda stéká po umělých listech zpět do bazénku. Stékající voda je opět zdrojem tekutin pro chameleona. Zakoupit se dají i drippery neboli kapátka.